Venku už je solidní pařák, ale brzy jsme ve starém městě a objevujeme jednu památku za druhou. První je Cattedrale di San Sabino, jejíž původní stavba pochází z 12. století. Venku i uvnitř skoro ani noha. Venku děláme selfíčko a jdeme mrknout dovnitř.
Uvnitř je vstup do krypty, kde ve skleněné rakvi odpočívá už mnoho století mumie dívky - svaté Kolumby ze Sens (257, Španělsko – 273, Sens).
 |
| Svatá Kolumba ze Sens |
Dívka pocházela z bohaté a pohanské rodiny. Když jí bylo 16 let konvertovala ke křesťanství. Po příjetí křtu byla nucena uprchnout ze Španělska, přestěhovala se do Sens ve Francii, kde byla později uvězněna. Legenda praví, že když byla Kolumba ve vězení, stráž se jí pokusila znásilnit, ale medvěd který měl představení v nedalekém amfiteátru, ji přiběhl na pomoc, stráž zabil a ona mohla utéct. Později byl umučena z vůle císaře Aureliána (kolem roku 273).
Říkám si, že tohle do videa z dovolené dám taky...to, co se ale začne dít je zralé na krotitelé duchů. Kamera umístněná na elektronickém stabilizátoru se začne škubat, klepat a čím blíž jsem k rakvi, tím víc odmítá spolupracovat. Poodstoupím a kameru ve stabilizátoru opět pouštím. Zároveň ji předávám Barče, která si myslí, že si vymýšlím. Kamera se začne škubat i jí a kromě krátkého záběru na dívčin obličej v rakvi opouštíme kryptu s divným pocitem.
Klasickými italskými uličkami, plných květin, pověšeného prádla a sedících domorodců před svými domky se pomalu dostáváme na prostranství, kde jsou hradby opevnění Castello Svevo.
 |
| Castello Svevo |
Rozhodneme se pro prohlídku a jdeme dovnitř. U pokladny se naposledy rozhodujeme, zda půjdeme dovnitř nebo budeme pokračovat dál v procházce městem, když v tom vidím nějakého člověka, stojícího vedle pokladny u automatu s nápoji jak na mně mává a cosi brebentí.
Neodolávám a jdu zjistit, co se děje. Dozvídám se, že potřebuje pomoct zatřást tou asi dvousetkilovou kraksnou tak, aby vypadla zaseknutá láhev. Několik minut s automatem zápasíme a nic už není platné, že jsme se před venkovním horkem schovali dovnitř. Pot ze mně lije, jak v nějaké grotesce, ale naše usilí, které je živou vodou a zpestřením pro holky, čekajíci až se taťka vyblbne, nakonec slaví úspěch a láhev propadá dolů. Říkám, že v tomhle stavu nemůžu jít ven na ten pařák a ital, kterému jsem pomáhal spolu s pokladní vypadají, že mi rozumí a odvádějí mě někam dozadu k umyvadlu, abych se mohl opláchnout a trochu zkulturnit. Po návratu k pokladně říkám holkám, že si za odvedenou práci zasloužíme prohlídku a opět, jako kdybych mluvil italsky, pokladní podává lístky a prý, že jsou grátis. No chvilku se zdráháme, ale nakonec děkujeme a jdeme na prohlídku. Krásné věci tam mají, jen co je pravda, určitě i hodně staré, vzácné s vysokou historickou hodnotou...no popravdě řečeno, dokud nepřičichnu k archeologii, tak je to pro stavební suť soustředěná na jednom místě. Darovanému koni na zuby nehleď a tak projdeme pomalu k východu. Naproti přes silnici se schlazuje Terka dvěma kopečky čokoládové zmrzliny a Barča vychlazenou vodou. Jitka mezi tím odlovuje blízkou keš a díky tomu zjišťujeme, že na lodi s námi cestují geocacheři z Prahy. Pokračujeme procházkou městem směr starý přístav, kde jsou rybí trhy a odtud hurá starým městem k bazilice svatého Mikuláše, italsky Basilica di San Nicola, kde jsou ukryty ukradené ostatky svatého Mikuláše z Myry.
 |
| Basilica di San Nicola |
Sarkofág, ve kterém se tělo nachází, je dodnes plný mýtů. Budova, v níž dnes sídlí bazilika, byla postavena někdy kolem roku 1000 a původně v ní sídlil "Catepan", tehdejší byzantský guvernér v Itálii. V roce 1087 vyrazilo z města 47 námořníků, kteří zamířili do Myry, (nachází se v dnešním Turecku), kde vzali pozůstatky sv. Mikuláše. Přivezli je do Itálie, a uložili do paláce, který postupně přebudovali na baziliku. Vstup do baziliky i krypty je zdarma a zřejmě se zde může fotit a natáčet. Venku je nesnesitelné horko a tak pádíme zpět do útrob lodě.
Žádné komentáře:
Okomentovat