Z přístavu míříme vlevo podél nábřeží. Po asi 2 km chůze podél přístavu Pireus jsme u velmi omšelé a nenápadné budovy, která ve svém nitru skrývá konečnou stanici metra trasy 1.
Kupujeme lístky a zjišťujeme, že za 5 let, které uběhly od naší poslední návštěvy, zdražily přesně dvojnásobně. Za 90min. lístek platíme 1,40€ za osobu. Nástup stanice Pireus...zde se dá ještě ve vagónu posadit.
Kupujeme lístky a zjišťujeme, že za 5 let, které uběhly od naší poslední návštěvy, zdražily přesně dvojnásobně. Za 90min. lístek platíme 1,40€ za osobu. Nástup stanice Pireus...zde se dá ještě ve vagónu posadit.
Výstup stanice Monastiraki... Při vystupování musíme dávat pozor na věci i na sebe...je docela mačkanice (možná záleží na roční a denní době jízdy, ale kdoví...mám pocit, že kolem jsou jen domorodci).
Ve stanici Monastiraki vystupujeme a po východu z budovy na nás doslova vybafne Akropolis na kopci po pravé straně. Keš naproti stanice neodlovujeme, protože tam sedí nějcí domorodci a necháváme si ji na zpáteční cestu (to ještě netušíme, že se toto místo rapidně změní a keš bude totálně nedostupná...neva, tak příště)...
 |
| Agora - archeologický bordel |
Přímo naproti budově metra jsou vykopávky Hadriánovy knihovny. Cestou k Akropolis je podobného archeologického "bordelu" nepočítaně.
U Akropole samotné zjišťujeme, že zájem o Akropolis v té samé chvíli má dalších asi milion lidí, které sem dováží jeden autobus za druhým, střídající se s množstvím žlutých taxi.
A zřejmě se místním řidičům zdá hluk, který vydávají skupinky turistů malý a proto všem dávají možnost klidně rozjímat v ohlušujícím kraválu jejich klaksonů. Mimochodem nechápu, že je tolik nadšenců, co se sem jezdí koukat na neschopnost místních, kteří tu antickou suť nedokážou uklidit ani po tolika letech...a ještě jim za to platí :)
Naštěstí Akropolis, která je mimo turistů ještě v obležení lešení a jeřábů, dávající tomuto antickému skvostu tak jedinečný ráz, není naším hlavním cílem dne.
Tím je geocaching event, konaný pod Akropolí. Po eventu, který jsme uspořadali v Benátkách den před odplutím a který se dle účastníků stal česko-australským, je ten řecký event eventem dlouho jen českým. Vše zachraňuje strašně moc sympatická rodinka s dvěmi dcerami "from Chicago" z USA. Je to prý pro ně úplně první event v životě. Srandovní je konverzace, kdy se jim snažíme říct, že také máme dvě dcery, ale že zůstaly na lodi. Z našeho překladu chápou, že děláme doktory na lodi. Holt mluvíme trochu jinou angličtinou :) Pak američanku napadá vytáhnout mobil s translátorem a konverzaci už nic nebrání. Na závěr ještě společné foto a každý míříme za opačným směrem. Oni na trajekt na ostrov Hydra (kde pokračovala jejich dovča a my míříme na vedlejší vrch stojící naproti Akropole, na "The hill of the muses".
 |
| Event pod Akropolis |
Krásná zdarma procházka, na které jen sem tam míjíme zbloudilé dobrodruhy, nám cestou ukazuje nádherné výhledy na na samotnou Akropolis. V chatrném stínu všudepřítomných olivovníků a dalších stroze zelených stromů se snadno dostáváme na vrchol, kde máme kolem sebe celé Atény jako na dlani. Vrcholu vévodí samozřejmě Philopappos monument.
 |
| Philopappos monument |
Děláme pár fotek a protože začíná teplota stoupat, vydáváme se zpět dolů s cílem odlovit před návratem do přístavu ještě pár keší.
Místo, kde jsme dopoledne vystupovali z metra a které bylo skoro prázdné se během několika málo hodin změnilo v obrovský trh s turistickými cetkami. "Pícháme" si lístek a snažíme se prodrat k vlaku metra, který právě přijel. To se daří a tak za chvilku už stojíme ve vagónu metra mířícího směrem Pireus. Cesta zpět k lodi se mi zdá, že utíká rychleji než ráno. Na lodi jsme včas a stiháme zajít ještě na bar dát si drink, než nám začne slavnostní večeře...dnes ve stylu 60.let.
Žádné komentáře:
Okomentovat